O mé maličkosti a jak jsem se dostala ke cvičení...

Přeji krásný den Všem kdo zabloudili až sem ke mě, blog spíš slouží pro mou potřebu vypovídání se, pro pochopení proč to někdy dělám a pro můj osobní boj s tělem a spokojenou dušičkou.. :)

Je mi 29 let a jsem mamina 2 dětí (toho času 7 let a 8 měsíců, oba kluci), žiju v Praze ve spokojeném manželství.. :D Děti bych si přála raději nafukovací, abych mohla semo támo vyndat špunt a srolovat je do skříně, nebo je aspon vyhodit ven oknem.. :D

No ve stručnosti na úvod stačí a já se vrhnu na svou zpověd, jak jsem se vlastně k pohybu dostala.

Celý život jsem byla štíhlá - neli hubená.. Do svých 21 let jsem snad nikdy nepřesáhla váhu 56kg na svých 170cm, nikdy jsem se nepohnula navíc, neudělala dřep ale tak nějak jsem byla neustále v pohybu - chůze, ponocování a další.. Jedla jsem 2x denně normální jídlo, nesnídala jsem, bylo mi po snídani vždy blbě a neuměla jsem se ani pořádně napít.

V 21 letech jsem otěhotněla a s mimčem zůstala první rok doma u rodičů sama. Ani ne po roce jsem byla zpět na své váze - viz foto s kamarádem.. :)
Opět jsem nečinila žádný pohyb navíc - jen chůze a chůze a spoustu chůze.. Odstěhovala jsem se také do svého a vypětí mamky samoživitelky asi kila schazovalo samo.... Po 3 letech jsem se ocitla v bodě hledání práce, což se podařilo, ale přišla první velká finanční krize a po 5 měsících jsem byla odejita. A pak vypukla bída...

Rodiče pracující a toho času doma na 60 procent, já nemohoucí sehnat práci s malým dítětem a v době krize, kdy v místě bydliště všude jen propouštěli, dostala jsem se na žití ze životního minima, kdy jsem nejedla aby mělo co papkat dítě... Neustále kolínka a kečup a chleba... Delší dobu jsem komunikovala s jedním klukem přes internetovou hru ( o mé inet lásce někdy napíšu ).. Nakonec jsme se potkali po pár letech osobně, v době kdy jsme spolu byli, jsem se snažila aby vše vypadalo normálně aby se nelekl a neodešel, celý týden jsem každou korunu spořila abych na víkend kdy dorazí, mohla dělat normální jídlo a tvářit se, že se nic neděje... Po nějaké době mě prokouknul a pak pomáhal.. Situace ale nešla takhle dál, pořád neuspěšné pohovory a pořád bída.. Po půl roce jsem se nastěhovala i se synem k němu do Prahy - kde žil i další spolubydlící student.

Holka z vesnice a velká Praha, rok 2011 březen - všichni kamarádi a rodina daleko. Hozena do Mekáče za prací, zmatená, unavená, bez školky, s přítelem jsme se skoro neviděli, jen jsme se střídali v péči. Po 3 měsících vyčerpání jsem si našla novou práci, 15hodinové směny bez pauzy na oběd ale spoustu sezení... A vypuklo mé přejídání a dojídání všeho co jsem nestihla posledních pár let, na všechno jsem měla chut, jedla co mi kdo dal na talíř a užívala si, že mám najednou možnost normálně se najíst... Začátek roku 2012 mám 60 kg a všichni říkají, že vypadám konečně zdravěji a spokojeně...

V létě roku 2012 jsme odjeli na dovolenou oslavit s rodinou zásnuby v Chorvatsku a tam si prvně připadám jako kule, nechci se fotit a mažu později veškeré fotky kde mě kdo cvakl... V září svatba - jsem ženská krev a mlíko...
Startuje rok 2013 -  a po nečekaných událostech 4 dny po výpovědi kvůli personálním změnám otěhotním.. V únoru při první prohlídce roku 2013 vážím 74kg... Neuvěřitelných 15kg za rok, jak se to mohlo stát?

Těhotenství přineslo i cukrovku a já se učím při dietě jíst pravidelně, zdravě, nesladce - má největší slabina.... V říjnu porodím většího chlapce a v den porodu mám úžasných 92kg. Odejdu domů a vážím 84kg, v šestinedělí nabírám jak hroch a jsem skoro kde jsem byla v den porodu... Po ukončení šestinedělí s 87 kg se rozhodnu, musím to změnit...

I jako plně kojící se vrhnu na 30 day shred od Jillian Michaels, přeci jen než jsem otěhotněla chtěla jsem s ní cvičit a přidala jsem se do skupinky na facebooku kde jsem shromaždovala informace...

První dny byly náročné, sakra náročné ale o nich se rozepíšu v jiném článku... Tohle byla moje cesta k pohybu... Jsem ráda, že jsem se rozhodla nakopla vše správným směrem... :)